Emoce významně ovlivňují naše rozhodování, jednání, výsledky, kterých dosahujeme a také naši celkovou životní spokojenost.
Všimli jste si, že lidé, kteří mají hodně vysoké IQ, nebývají v životě často tak úspěšní a spokojení jako jejich průměrně inteligentní kolegové?
Podívejte se na příběhy dvou kamarádek Petry a Moniky.
Petra pracuje na vrcholové manažerské pozici a vzpomíná si, jak ji Monika celé dětství byla dávána za příklad. Monika se velmi dobře učila, měla vždy samé jedničky a vyhrávala různé olympiády. Petra školu moc neřešila, věnovala se více svým zájmům, sportu a přátelům.
Když se ale dívky po studiu na vysoké škole měly uchytit v praxi, Petra díky svému charismatu a aktivnímu přístupu neměla problém. Našla si zajímavou práci, ve které postupuje stále výš a výš. Naopak Monika po delším hledání začala pracovat v jedné společnosti na slušné, ale ne příliš zajímavé pozici, na které zůstává doposud.
Čím to může být?
Právě tím, že Petra má velmi dobře vyvinutou emoční inteligenci.
Emočně inteligentní lidé dovedou lépe rozpoznat a regulovat svoje pocity. Umí sami sebe motivovat. Dokáží odhadnout, jaké pocity svým jednáním vyvolají v druhých. Díky tomu se mohou efektivněji rozhodovat a lépe se vyznají ve společenském jednání. Ve svých životech jsou šťastnější a spokojenější. Snadněji řeší konflikty.
Dva nositelé Nobelovy ceny za fyziku nedosahovali v IQ testech požadovaných hodnot.
Trochu absurdní, nezdá se vám?
To, že vysoké IQ nezaručuje pracovní úspěch potvrzují i vědecké výzkumy. Ve dvacátých letech psycholog Lewis Terman ze Stanfordské univerzity pomocí IQ testů shromáždil ty nejinteligentnější studenty z celé Kalifornie a předpokládal, že poté co dospějí, obsadí ve společnosti vedoucí pozice. To se však nepotvrdilo. Velmi úspěšná, podle tehdejších měřítek, byla pouze necelá třetina. Dokonce se ukázalo, že dva pozdější nositelé Nobelovy ceny za fyziku byli z výběru vyřazeni, protože jejich výsledky v IQ testech nebyly dost dobré.
Takže je vám asi jasné, že IQ je důležitá věc, ale proto, abyste v životě uspěli a byli spokojení, tak potřebujete ještě něco navíc – emoční inteligenci.
Dá se emoční inteligence naučit?
Vědci se shodují na tom, že základní stupeň emoční inteligence je vrozený. Ale jako každou vlastnost – emoční inteligenci lze velmi dobře rozvíjet pravidelným tréninkem a tím ji zvyšovat. Emoční inteligence je především dlouhodobý proces. Proces poznávání sebe sama. Zní to vznešeně, ale jednoduše to znamená uvědomování si toho, co se děje nejen v nás, ale i kolem nás.
V rozvoji emoční inteligence vám mohou pomoci různé semináře, individuální koučink nebo psychoterapie. Emoční inteligenci ale můžete trénovat i sami. A to jak studiem literatury, tak časem, který věnujete uvědomování si sebe sama a přemýšlením nad vlastním jednáním.
Zvu Vás k sobě na seminář: Emoční inteligence v osobním a pracovním životě – 26. – 27. 4. 2018
