Geniální nápady spočívají ve spolupráci mozkových hemisfér

Radka Loja  (Publikováno 27. 4. 2016 v Hospodářských novinách, předplatitelé si mohou také přečíst v archivu zde)

Pokud byste rádi zaostřili své myšlení, zvýšili svoji životní spokojenost, kreativitu, pracovní výkon a našli vnitřní klid, vyzkoušejte techniky pro aktivaci obou mozkových hemisfér. Otevře se vám tak nový pohled na věc, nové možnosti a originální řešení i ve zdánlivě neřešitelné situaci.

Naše myšlení je úzce spjato s obrazy. Mnoho lidí rádo kreslí a dívá se na různé formy vizuálního umění, protože působí na emoce. Také potřebujeme informace, ale nechceme jimi být přehlceni. Názorný obrázek často nahradí stovky slov. Když se soustředí na to podstatné, zmizí tak spousta balastu, který často obsahují dlouhé texty, a navíc si ho díky zapojení emocí zapamatujeme lépe než slova.

Zkuste se zamyslet, kde takový obrázek nejprve vznikne? Pokud vás napadlo, že je to ve vaší představě, máte pravdu. Tomuto procesu říkáme vizualizace. Vizualizace je tedy proces, kdy si něco představíte. Co se vám vybaví, když slyšíte slovo čokoláda? Pravděpodobně to nebude osm písmen, ale nejspíš nějaký druh této pochutiny. Možná ucítíte chuť a vůni, možná vás k tomu napadne i příběh.

Podívejte se na obrázek čokolády a na osm písmen. Co na vás působí více?

Náš mozek je sestaven ze dvou hemisfér, pravé a levé. Levá hemisféra ovládá pravou polovinu těla a je zodpovědná více za verbální, logické a analytické myšlení, text, hovor, čísla apod. Pravá hemisféra, která řídí levou polovinu těla, má zase na starosti spíše vizuální, kreativní a intuitivní myšlení, hudbu, umění a orientaci v prostoru. Takže obrázek čokolády více aktivuje vaši pravou hemisféru a slovo čokoláda zase levou.

Verbální a vizuální myšlení

Existuje mnoho způsobů myšlení. Já zde přiblížím myšlení verbální jako zástupce levé hemisféry a vizuální jako představitele hemisféry pravé.

Verbální myšlení si můžeme představit třeba jako lišku, která chodí po lese a vidí stromy. Můžeme ho charakterizovat následovně:

• myšlení, kde převažují slova;
• používá převážně levou hemisféru mozku a soustřeďuje se na detail;
• získáváme dílčí pohled na situaci.

Vizuální myšlení bychom si zase mohli představit jako orla, který letí vysoko a vidí tak celý les. Mohli bychom ho popsat třeba takto:

• myšlení, kde převažují obrazy;
• používá spíše pravou hemisféru mozku a vidí celek;
• získáváme náhled na celou situaci.

V praktickém životě potřebujeme lišku i orla, jinak řečeno – potřebujeme vidět stromy i les, potřebujeme propojit slovo s obrazem a popsat to, co si představujeme. S verbálním myšlením nemá většina z nás potíže. Rozvíjíme ho v průběhu života, hlavně díky zaměření současného systému školního vzdělávání, mnohem více než myšlení vizuální. Je tedy důležité, abychom dál rozvíjeli vizuální myšlení, aby se orel stal lišce rovnocenným partnerem a naše myšlení se tak stalo mocnější, kreativnější a efektivnější.

„Potřebujeme posílit orla a přimět ho ke spolupráci s liškou“ neboli posílit pravou mozkovou hemisféru a propojit ji s levou.

Existuje celá řada různých cvičení, a dokonce už i on-line aplikace na propojení mozkových hemisfér. Mezi techniky kreativního a efektivního myšlení patří například myšlenkové mapy, myšlenkové klobouky, brainstorming, tvorba asociací, práce s obrazem apod. Velmi důležitá je i pravidelná meditace nebo trénink mindfulness, který úzce souvisí s přeladěním mozku na frekvence vln alfa.

Mozkové vlny

Lidský mozek se skládá z bilionů neuronů, které využívají ke vzájemné komunikaci také elektrické signály. Elektrická aktivita produkovaná mozkem je známá jako mozkové vlny a má přímý vliv na stav našeho vědomí, na naše myšlenky a náladu. Je dobré si uvědomit, že realita, kterou vnímáme je spíše odrazem našich vlastních myšlenek, emocí a rozpoložení, takže je přímo ovlivněna momentálními mozkovými vlnami. Mozkové vlny lze změřit pomocí přístroje, který se nazývá elektroencefalograf, a vznikne tak jejich grafický záznam, kterému říkáme elektroencefalogram – EEG. Měření probíhá pomocí elektrod přikládaných na pokožku hlavy a měří se měnící se průměrný elektrický potenciál tisíců neuronů na povrchu mozkové kůry.

Mozkové vlny rozdělujeme do pěti základních skupin podle jejich frekvencí: gama, beta, alfa, théta a delta. Jedná se o zcela přirozené, biologické stavy, které prožíváme v průběhu dne. Naše mozková frekvence se mění, pokud jsme rozčílení, myslíme, normálně pracujeme, spíme, meditujeme či se oddáváme dennímu snění.

Mozek a hladiny vědomí 

• Mozkové vlny gama (30-40 Hz) – tyto vlny zažíváme hlavně ve stavu stresu a napětí. Často je doprovází neklid, strach nebo rozčílení.
• Mozkové vlny beta (14-30 Hz) – v tomto stavu přebývá většina lidí během dne. Odpovídá bdělému stavu a logickému myšlení. Je zapojena převážně levá hemisféra.
• Mozkové vlny alfa (7-14 Hz) – v tomto stavu převládá uvolnění, je to stav bdělého odpočinku mysli i těla. Vyskytuje se přirozeně při senzorickém odpočinku, hluboké relaxaci, meditaci nebo praxi mindfulness. Vědomé navozování tohoto stavu zlepšuje pracovní produktivitu, studijní výsledky, zvyšuje kreativitu, imunitu a snižuje strachy a úzkosti. V tomto stavu lépe vznikají představy, aktivuje se vizuální myšlení a lze snadněji nalézt kreativní řešení problémů a úkolů. Zapojují se obě mozkové hemisféry a intuice.
• Mozkové vlny theta (4-7 Hz) – zde se nacházíme ve stavu hluboké relaxace a uvolnění. Tento stav nastává při hluboké meditaci nebo v REM fázi spánku. Dochází zde ke kontaktu s nevědomím, prohlubuje se intuice, kreativita, vhled do komplikovaných problémů se schopností nacházet jejich neobvyklá a účinná řešení.
• Mozkové vlny delta (1-4 Hz) – vyskytují se hlavně v hlubokém NREM spánku, v bezvědomí, kómatu či celkové anestézie. Tento stav provázejí procesy hlubokého uvolnění a tělesné regenerace, nejsme jej však schopni vědomě prožívat.

Kreativita a výkon

Pokud se naučíme vědomě využívat frekvence alfa, podaří se nám posílit „orla“ a přimět ho ke spolupráci s „liškou“. Zvýšíme nebo probudíme svoji kreativitu, zlepšíme pracovní a studijní výsledky i svoje zdraví. Předpokládá se, že mnozí kreativní géniové se při své práci pohybují na hladině alfa, protože v tomto stavu lépe vznikají představy, aktivuje se vizuální myšlení a lze snadněji nalézt kreativní řešení problémů a úkolů.

Do stavu alfa se lze dostat různými způsoby. Já osobně mám více než patnáctileté zkušenosti s různými druhy meditační praxe a v poslední době i s mindfulness. Je to bezpečná cesta, jak alfa stavu a všech jeho výhod dosáhnout, a není nutné používat žádných medikamentů nebo technologických pomůcek. Meditačním technikám se také věnuje mnoho známých a úspěšných osobností – velkým příkladem by mohl být Steve Jobs. Vždy však záleží na konkrétní osobě, čeho chce prostřednictvím meditace dosáhnout.

Meditace pro zklidnění

Při těchto meditacích se posiluje schopnost koncentrace, ovládání myšlenek, emocí, a navíc získáváte všechny výhody stavu alfa, které jsem již popsala výše v tomto článku. Hlavním principem je soustředit se na určitý předmět (např. dech, představa květu) a ostatním myšlenkám, které se během meditace objeví, nevěnovat pozornost. Předmět meditace zde slouží jako kotva, ke které se vracíte, pokud se vaše mysl někam zatoulá. Po určité době se vaše posílené schopnosti přenesou do běžného bdělého života.

Mentální trénink

Meditace spojené s vizualizacemi jsou velmi účinné, neboť relaxovaný stav podporuje vizuální a intuitivní myšlení. To, co si dokážete představit, můžete zrealizovat. Vše, co vidíte v našem hmotném světě, vzniklo nejprve v představě. Totéž platí o různých životních situacích. Pokud si umíte představit, jak má určitá situace dopadnout, můžete ji tím směrem posouvat. Při těchto meditacích se nesnažíte potlačovat svoje myšlenky a obrazy, které se vám vynoří, ale naopak sledujete je, vedete rozhovory sami se sebou nebo si představujete nějaké konkrétní situace nebo úkony. Do představ se pokuste zapojit co nejvíce smyslů (zrak, sluch, chuť, čich, hmat) a emocí. Pokud chcete nalézt řešení nějaké situace, tak o ní v tomto relaxovaném stavu přemítejte. Často se stává, že vás napadne opravdu originální způsob řešení, na který byste normálně nepřišli. Může se taky samozřejmě stát, že vás nenapadne v tom okamžiku nic konkrétního, ale věřte, že mozek dostal dobré zadání úkolu a řešení se vynoří později. Je známé, že v mozku se zapojují stejné oblasti, když situaci skutečně prožíváte v reálném světě nebo si ji představujete ve své mysli. Meditaci spojenou s vizualizací velmi často provádějí sportovci jako součást mentálního tréninku a přípravy před výkonem. Velmi dobrým a konkrétním příkladem může být vynikající tenista Novak Djoković, který tyto techniky používá a popisuje ve své knize „Naservírujte si vítězství“.

Mindfulness

Technika mindfulness (všímavosti) je velmi prospěšná, rychle uvolní tělo a zklidní mysl. Je založená na principu klasické meditace, jednoduchých cviků z jógy, přítomném okamžiku a informacích z moderní psychologie (práce s emocemi, stresem). Předmětem meditace jsou zde, kromě dechu, převážně pocity v jednotlivých částech těla. Je to vynikající technika ke snížení stresu a navíc povzbuzuje jasné a kreativní myšlení. Existuje velké množství výzkumů, které to potvrzují. David Gelles (novinář a lektor mindfulness) ve své knize „Mindfull work: How Meditation is Changing Business from the Inside Out“ (Všímavost – Jak meditace mění byznys zevnitř ven) popisuje pozitivní dopady meditace a praxe mindfulness ve významných podnicích jako Ford, Google, General Mills a dalších. Programů mindfulness se zúčastňuje jak vrcholové vedení, tak řadoví zaměstnanci, kteří projeví zájem. Za hlavní výhody považuje celkově větší spokojenost zaměstnanců, efektivnější a méně emoční rozhodování, snížení stresu, vyšší kreativitu a pracovní výkonnost.

Na závěr bych ráda uvedla několik praktických tipů k meditacím:

• Uvědomte si, jaké výhody vám meditace přinese.
• Je lepší jakýkoliv trénink než žádný trénink.
• Meditovat můžete při jakékoliv činnosti a kdekoliv. Není třeba vždy vyhledávat tiché místo. Meditaci je třeba zvládnout za chodu běžného života. Okolní podmínky ale ovlivňují hloubku meditace.
• Meditovat lze i krátce, aspoň 5 minut denně (optimální je však 20-30 minut).
• Můžete využít „hluché“ časové úseky během dne, například když na něco čekáte.
• Kdykoliv si vzpomenete, zkuste být v přítomnosti, např. tak, že se začnete soustřeďovat na smyslové podněty v daném okamžiku, které jsou ve vašem bezprostředním okolí (to bude váš předmět meditace) – zapojte zrak, sluch, čich, chuť a hmat – myšlenky nechte běžet jako kulisu na pozadí, nenásledujte je.
• Meditaci můžete podpořit éterickými oleji, např. santal, pačule, nard, myrha, máta.